மொழிபெயர்த்த மெளனம்

'Man with a child' -by Xu man சொல், என்னிடம் பேச என்ன தயக்கம். சொல் ... நீ எப்போதாவது சிரித்தால் சொல். அது என்ன ஒரு சந்தோஷமென்று சொல். சிரி... சிரிப்போம். உன்னுடைய வருத்தங்களை பேசு புரியாத சோகங்களையும் . எதிர்பாராத நேரத்தில் உன் நெஞ்சடைப்பதென்னவென்று சொல். மனதுடைந்த நாட்களை மற நீ காதலினால் எழுதியன உரக்கப் படி. பயங்களைச் சொல் நீ பார்த்த அதிசயங்களைச் சொல் கதவடிக்கும் கோபங்களைச் சொல் ஆத்திரங்கள்,ஆர்வங்கள்,அழுகைகளைப் பகிர். பேச எதுவுமில்லையெனில் ? பாடு ,மெல்லிய குரலில். அல்லது குழந்தைகளுக்கு குளிப்பாட்டி,தலைசீவி சட்டை அணிவித்து விடு. அவர்களுடன் நடை பயில் இப்படியாக எதுவும் செய்த பின் தூங்கிப்போ சூரியனுக்கு முதுகைக் காட்டியபடி. (2001/திண்ணை )

விக்ரமாதித்யன்

சுமைதாளாது முறிந்ததென் அச்சு பால் விஷமானது போலென் இருப்பு கர்ணனைக் கொன்றதுபோல கொல்கிறார்கள் என்னையும். - விக்ரமாதித்யன் Unable to bear the weight - broke , my axle. Like milk turning to poison - I exist. They're killing me like they killed Karna. -Vikramadhityan

What sort of

Gnanakoothan Someone walked towards me As if wanting to enquire about something Perhaps it’s about A shop ? A House ? A Hall ? Or a Temple even ? As I stood there wondering What he is going to ask Almost opening his mouth, to talk He simply passed by me – In silence. See... Continue Reading →

Grief is a Mouse

Emily Dickinson Grief is a Mouse —And chooses Wainscot in the BreastFor His Shy House —And baffles quest —Grief is a Thief — quick startled —Pricks His Ear — report to hearOf that Vast Dark —That swept His Being — back —Grief is a Juggler — boldest at the Play —Lest if He flinch —... Continue Reading →

Blog at WordPress.com.

Up ↑